+420 608 50 52 55 
info@svetelnestudio.cz
Osvětlení - teorie
Všude v technice a ve vědě jsou definice pojmů běžné, stejně tak tomu je i ve světelné technice, ve které jsou definovány pojmy:
pro hodnocení vlastností světelných zdrojů a svítidel. Jak jsme informovali v našem úvodním článku, zde se Vám pokusíme stručně vysvětlit ty nejdůležitější z nich.
| Světlo a záření | |
| Světlem rozumíme elektromagnetické záření, které vyvolává v lidském oku světelný vjem, a tak je možné ho vidět. Jde přitom o záření mezi 380 a 780 nm, tedy pouze o nepatrnou část nám známého spektra elektromagnetického záření. | |
| Světelný tok : | Φ |
| Jednotka : | lumen [lm] |
| Světelný tok Φ udává celkové množství záření vydávaného světelným zdrojem, které je posuzováno spektrální citlivostí lidského oka. | |
| Svítivost Ι je mírou světelného toku Φ vyzařovaného do prostorového úhlu Ω. | |
 |
|
| Svítivost : | I |
| Jednotka : | candela [cd] |
| Světelný zdroj obecně vyzařuje svůj světelný tok Φ různě silně do různých směrů. Pojem svítivost označuje určitým směrem (prostorový úhel Ω) vyzařovaný světelný tok. | |
| Úhlový diagram | |
 |
|
| Intenzita osvětlení : | E |
| Jednotka : | lux [lx] |
| Intenzita osvětlení E udává poměr dopadajícího světelného toku k osvětlené ploše. Intenzita osvětlení činí 1 lx, když světelný tok 1 lm dopadá rovnoměrně na plochu 1 m2. | |
| Intenzita osvětlení E | |
 |
|
| Jas : | L |
| Jednotka : | candela na metr čtverečny [cd/m2] |
| Jas L světelného zdroje nebo osvětlené plochy je rozhodující pro vnímání jasnosti světla. | |
| Jas L | |
 |
|
| Teplota chromatičnosti : | |
| Jednotka : | Kelvin [K] |
| Teplota chromatičnosti světelného zdroje se definuje porovnáním s tzv. „černým tělesem” a znázorňuje „Planckovou křivkou”. Jestliže se zvýší teplota „černého tělesa”, zvětší se ve spektru podíl modré složky a podíl červené složky se zmenší. Žárovka s teplým bílým světlem má např. teplotu chromatičnosti 2 700 K, zářivka se světlem podobným dennímu cca 6 000 K. | |
 |
|
| Barva světla : | |
| Barva světla je velice dobře popsána teplotou chromatičnosti. Přitom lze rozlišit tři hlavní skupiny: teplá bíla (Warm White) < 3300 K; studená bíla (Cool White) 3300 – 5300 K; denní bíla (Daylight) > 5300 K. I při stejné barvě světla mohou mít světelné zdroje v důsledku spektrálního složení svého světla velmi rozdílné vlastnosti podání barev. | |
| Podání barev : | |
| V závislosti na místě použití a účelu osvětlení by mělo umělé světlo pokud možno zaručovat správné vnímání barev (jako při přirozeném denním světle). Měřítkem toho jsou vlastnosti podání barev světelného zdroje, které se vyjadřují ve stupních „všeobecného indexu podání barev” Ra. Index podání barev označuje míru shody barvy tělesa s jeho vzhledem oproti srovnávacím světelným zdrojům (vztažný světelný zdroj). Pro stanovení hodnoty Ra se určují zkreslení 8 zkušebních barev normovaných v DIN 6169, k nimž dojde, když jsou zkušební barvy osvětleny zkoušeným, resp. vztažným světelným zdrojem. Čím menší je odchylka, tím lepší je vlastnost podání barev zkoušeného světelného zdroje. Světelný zdroj s Ra = 100 ukazuje všechny barvy optimálně jako pod vztažným světelným zdrojem. Čím menší je hodnota Ra, tím méně odpovídá zobrazení barev skutečnosti. | |
| Krytí IP | |
| Krytí elektrických zařízení vyjadřuje jejich konstrukční zabezpečení proti vniknutí vody, nebezpečnému dotyku a vniknutí cizích předmětů. Stupeň zabezpečení se označuje písmeny IP ( International Protection) a je normalizován podle ČSN EN 60529. Za písmeny IP je dvojčíslí, případně přídavné a doplňkové písmeno, které popisuje způsob zkoušky. | |
| První číslice označuje stupně krytí před nebezpečným dotykem a před vniknutím cizích předmětů: | |
| · IP 0x bez ochrany | |
| · IP 1x ochrana před vniknutím pevných těles větších než 50mm | |
| · IP 2x ochrana před vniknutím pevných těles větších než 12,5mm | |
| · IP 3x ochrana před vniknutím pevných těles větších než 2,5mm | |
| · IP 4x ochrana před vniknutím pevných těles větších než 1mm | |
| · IP 5x ochrana před prachem | |
| · IP 6x prachotěsné (prach nesmí narušit činnost elektrického zařízení) | |
| Druhá číslice označuje stupně krytí před vniknutím vody: | |
| · IP x0 bez ochrany | |
| · IP x1 ochrana před kapkami vody dopadajícími svisle | |
| · IP x2 ochrana před kapkami vody dopadajícími pod úhlem do 15° od svislice | |
| · IP x3 ochrana před deštěm dopadajícím pod úhlem do 60° od svislice | |
| · IP x4 ochrana před stříkající vodou dopadající v libovolném směru | |
| · IP x5 ochrana před tryskající vodou v libovolném směru | |
| · IP x6 ochrana před intenzivně tryskající vodou a vlnobitím | |
| · IP x7 ochrana před dočasným ponořením do vody (omezeno tlakem a časem) | |
| · IP x8 ochrana při trvalém ponoření do vody (případná vniklá voda nesmí narušit činnost elektrického zařízení) | |
použité zdroje: osram.cz a philips.cz